Lucie Němcová | Úterý, 05. květen 2020 |
Salon dřevostaveb – přehlídka, která servíruje to nejzajímavější z oboru v koncentrované podobě, má své první krůčky už dávno za sebou a minulý rok vstoupila do své úplné samostatnosti. Letos oslaví 15 let a u této příležitosti nahlížíme, jak se mají dřevostavby v České republice. Změnily se za poslední roky? Kterým směrem zrají a vyvíjejí se? Liší se naše prostředí od zahraničního a proč? Na otázky nám odpoví programová ředitelka a spoluorganizátorka Salonu na Slovensku Ľubica Fábri.
Již několik let jste součástí týmu Salonu dřevostaveb. Každým rokem pečlivě vybíráte to nejlepší ze scény stavitelství ze dřeva. Čím je v pár slovech tato událost?
Salon dřevostaveb je platformou, která inspiruje, vzdělává a rozšiřuje obzory všem, které zajímá kvalitní a moderní architektura ze dřeva. Třeba si nějakou dřevostavbu chtějí postavit k bydlení nebo takové domy navrhují a realizují. Anebo je třeba jen baví kvalitní současná architektura.
Návštěvníci zde nenajdou pouze suchou odbornost. Celá událost je komplexním a příjemným zážitkem, kde se propojuje krásné s užitečným.
Najdete zde výstavu, doprovodný program nabitý přednáškami místních i zahraničních architektů, přehlídku nových materiálů, workshopy i přitažlivý kulturní program.
obr.: Celý tým podílející se na organizaci a přípravě Salonu dřevostaveb. Na fotografii je Vít Nohejl, Miroslav Mareš, Ľubica Fábri, Pavel Horák, Mária Kokindová, Klára Vlková.
Co stálo u zrodu tohoto projektu?
Tehdy v roce 2005 autoři Pavel Horák a Václav Zahradníček postrádali osvětu v oblasti architektonicky přitažlivých a moderních dřevostaveb, proto se sami chopili iniciativy a založili Salon dřevostaveb. Chtěli ukázat, že ze dřeva lze stavět moderně, funkčně a krásně za použití současných konstrukcí i technologií.
Salon byl 13 let součástí veletrhu dřevostaveb, nyní je druhým rokem samostatnou událostí. Na Slovensku jsme se připojili k Salonu v roce 2011, čímž dostal projekt širší česko-slovenský a mezinárodní kontext.
Stručně z historie Salonu dřevostaveb
Salon dřevostaveb založili v roce 2005 architekti Pavel Horák a Václav Zahradníček, dodnes je organizátorem Salonu v České republice jejich architektonická kancelář Prodesi. Těžištěm projektu je výběrová výstava aktuálně realizovaných dřevostaveb navržených architekty z ČR a SR a publikace Ročenka dřevostaveb, představující všechny stavby z výstavy.
V roce 2011 se spoluorganizátorem v SR stalo OZ Centrum ARCHA pod vedením Ľubice Fábri. Do roku 2018 byl Salon v ČR doprovodnou akcí veletrhu Dřevostavby v Praze, od roku 2019 se osamostatnil a rozšířil téma moderní architektury ze dřeva o prezentaci moderních a ekologických materiálů, technologií a odpovědného životního stylu.
Za 15 let se kromě architektů z Česka a Slovenska Salonu účastnila celá řada předních evropských architektů dřevostaveb z Rakouska, Německa, Belgie, Švýcarska, Maďarska, Polska či skandinávských zemí.
Salon dřevostaveb dlouhodobě podporují zkušení dodavatelé dřevostaveb a jeho odbornými partnery jsou vzdělávací a osvětové instituce v ČR a SR. Výstava po národních premiérách v Praze a Bratislavě putuje do více destinací v ČR a SR. Více informací na: www.salondrevostaveb.cz
Jak se za tu dobu proměnily právě dřevostavby?
Poměrně hodně díky možnostem a nabídce konstrukčních systémů a také díky tomu, jak se rozšiřují „obzory" klientů. Jsou mnohem více zorientovaní. Mají velmi dobrý a realistický přehled o vlastnostech i možnostech dřevostavby.
Dialog již nezačínáme vyvracením mýtů o dřevostavbách. Na architekty i realizátory to samozřejmě klade větší nároky, což je ale dobře. Celý obor se tak posouvá kupředu.
obr.: Rodinný dom IST, Čunovo / SK, 2013. Autor: JRKVC - Petr Jurkovič, GutGut - Štefan Polakovič, Lukáš Kordík
V čem se ještě liší současní klienti, kteří přicházejí se zájmem o dřevostavbu, od těch v minulosti?
Stále více klientů nežádá dřevostavbu proto, že by byla něčím extra, nějakou raritou. Nemají naivní představu, že bude levnější. Přicházejí lidé, kteří chtějí žít odpovědnějším životním stylem, postavit ekologický dům z materiálu, který jako jediný může dorůst a je tedy trvale obnovitelný.
Když se s klienty potkávám například u focení realizací, je znát, že více a více z nich volí co nejekologičtější cestu, tedy přírodní materiály i v izolaci, nejen v konstrukčním systému. Polystyren je pouze tam, kde je to nezbytně nutné.
Tento přístup se často promítá i do dalších prvků domu – vybírají například kořenové čistírny odpadních vod, moderní způsoby vytápění, rekuperaci, tepelná čerpadla, technologie pro úsporu energií, efektivnější řízení a správu domu...
Z mé zkušenosti lze investory moderních dřevostaveb rozdělit na dvě skupiny – mladí lidé, zhruba po třicítce, s malými dětmi, kteří si chtějí zařídit vlastní bydlení na delší dobu a vyhledávají ekologické a zdravé bydlení, nebo pak lidé ve věku po 50 letech, mají odrostlé děti, možná i vnoučata a na hezký podzim života chtějí bydlet v něčem, co už splňuje nejnovější standardy, podporuje zdraví, voní, je příjemné a ekologické.
Pak je možné definovat ještě třetí skupinu investorů, kteří volí dřevostavbu pro víkendové bydlení. Buď pro sebe, nebo za účelem dalšího pronájmu. V případě víkendových domů či chat je znát vliv silné tradice v Česku i na Slovensku. Obecně, nejen pro přírodní lokality, ale i pro městskou zástavbu, mají dřevostavby mnoho předností v šetrnosti k okolnímu prostředí.
Rychlost výstavby a celkově menší zátěž prachem či nežádoucími dopady stavby na pozemek. Většina komponentů se doveze přímo na místo a okamžitě se montuje. Převládají suché stavební procesy. Z hlediska schopnosti vázat CO2 jsou stavby ze dřeva požehnáním zejména pro ovzduší větších měst a aglomerací.
Pokud jde o stavby v přírodním a venkovském prostředí, blízko lesa, je konstrukce ze dřeva a přírodních materiálů logickou volbou, pro kterou mluví nejen ohleduplnost k přírodě, ale i potenciál využití místní suroviny, pracovní příležitosti pro lokální pracovní síly, oživení tradičních řemesel či rozvoj turistického ruchu.
Ing. arch. Ľubica Fábri, ArtD.
programová ředitelka a spoluorganizátorka Salonu na Slovensku
- Vystudovala v oboru architektura na Univerzitě Bauhaus v Německu (1984), doktorandské studium absolvovala na Fakultě architektury STU v Bratislavě (2016) na téma tvorby zdravých interiérů.
- V začátcích téměř dvacet let pracovala jako interiérová architektka a designérka nábytku.
- Od počátku své profesionální dráhy publikuje o moderní architektuře a designu. Později působila a dodnes je aktivní jako organizátorka a kurátorka výstav zejména moderní slovenské a dřevěné architektury.
- Založila a vede OZ Centrum ARCHA v Bratislavě, od roku 2012 je spoluorganizátorkou Salonu dřevostaveb na Slovensku.
- Pracuje také v oblasti PR a médií pro klienty v ČR a SR, vydává online magazín o architektuře a dřevě www.admagazin.sk
Přibližte nám situaci na poli dřevostaveb v zahraničí...
Se zahraničím je to různé. V Evropě jsou země, které mají stejně jako Slovensko a Česko bohatou tradici stavění ze dřeva, která ale byla nějakým způsobem společenským vývojem přerušena. Typickým příkladem jsou bývalé socialistické země, jako je především Polsko, Maďarsko a další.
A pak jsou státy, kde tato kontinuita zůstala. Díky moderním technologiím, posunu požadavků investoru a přístupu k životnímu stylu i celospolečenskému nastavení, kdy stále roste poptávka po domech z ekologických zdravých materiálů, dostávají dřevostavby více zelenou.
Sem můžeme zařadit země jako Německo, Rakousko, Švýcarsko a skandinávské státy. Vývoj technologií a navazující změny legislativy v oblasti požární bezpečnosti v prospěch dřevostaveb přinesl také další efekt – v pokročilejších zemích se začalo stavět více směrem nahoru.
Vícepodlažní stavby na městské bydlení i veřejné a pro byznys. Dnes se ve vyspělém zahraničí staví ze dřeva stavby, jako jsou nemocnice, školy, univerzity nebo různé administrativní budovy. Vývoj jde dopředu a vícepodlažní výškové budovy směřují k takzvaným hybridním konstrukcím.
V takových stavbách je stále velký podíl dřeva, ale v konstrukci je využit také beton a ocel. Kombinací materiálů se dá docílit ještě lepších technických parametrů stavby a vznikají objekty jako například mrakodrap HoHo (rakouští architekti Lainer Rüdiger + Partner) ve Vídni, který měří kolem 84 metrů.
Česko a Slovensko brzdí ve stavění do výšky zastaralé požárně bezpečnostní předpisy. Normy povolují dřevostavbu v Česku do čtyř podlaží, na Slovensku do dvou. Investoři v případě vyšších objektů s dřevěnou konstrukcí váhají, chybí dostatečná „místní" zkušenost.
Nejvyšší vícepatrovou budovou v Čechách je dodnes experimentální věž z CLT panelů zvaná Grow Up, kterou realizovala architektonicko-realizační kancelář Prodesi/Domesi na veletrhu Dřevostavby v Praze v roce 2017. Věž získala loni na podzim ocenění BIG SEE WOODEN AWARD 2019 v slovinské Lublani.
Podle mě jde o unikátní stavbu zejména pro její flexibilitu. Konstrukce věže je navržena tak, že může být čtyřpatrovým objektem, ale i dvěma dvoupatrovými stavbami, nebo samostatnými jednopodlažními pavilony.
Z hlediska funkce může být vyhlídkovou věží, objektem s různým využitím pro administrativu či cestovní ruch, samostatnými altány s prodejem místních specialit, zázemím pro obecní či výstavní a společenské akce...
Záleží na představě a potřebách investora, kterého se, jak věřím, věž co nevidět dočká, aby sloužila veřejnosti a byla obrazně řečeno živým „majákem" pro odvahu k vícepodlažním stavbám.
obr.: Sídlo na Velké maďarské nížině / HU, 2014 – 2016. Autoři: András Varsányi, Péter Pozsár, Norbert Vas. Foto: Tamas Bujnovszky
Vašima rukama prošlo neuvěřitelné množství zajímavých dřevostaveb. Máte nějaké oblíbené?
Ano, jednou bych se chtěla podívat na hasičskou zbrojnici v Krásné Studánce u Liberce od architekta Vojtěcha Šruta, která je hezkým příkladem využití dřevostavby v mnoha ohledech. Jak se na vesnici dá postavit opravdu moderní multifunkční stavba s využitím fortelu místních dodavatelů, zapadající do prostředí i výjimečná.
Jde o výsostně moderní objekt, ale díky invenci architekta a užití dřeva do oblasti skvěle zapadá. Je zároveň kulturním domem, místem setkávání komunity, centrem dění a soužití.
obr.: Hasičská zbrojnice, Krásná Studánka, Liberec, 2018. Autor: Vojtěch Šrut. Foto: archiv Vojtěch Šrut
Kouzelnou, byť drobnou stavbou ze dřeva je Kaplnka Vzkriesenia v Popradě pod Tatrami, kterou vytvořil mladý architekt Samuel Netočný. Vyrostla na místě, kde již někdy malý sakrální objekt stál a možná jednou i ona splyne se svým prostředím, jak to v přírodě chodí.
Je součástí Křížové cesty, která k ní vede na kopec Květnica a místem tradičních velikonočních poutí. Na výstavbě kapličky se také podílela místní komunita, k získání peněz přispěl malým dílem i Salon dřevostaveb a jeho slovenští účastníci.
obr.: Kapinka Vzkriesenia, Poprad - Kvetnica / SK, 2016. Autor: Samuel Netočný. Foto: foter.sk
Na léto (konečně!) plánuji výlet ke Zvoničce Na Horečkách u Trojanovic od kolegy Kamila Mrvy (Kamil Mrva Architects), která je podle toho, co o ní vím, požehnáním pro své okolí ve více ohledech.
obr.: Zvonička na Horečkách, Trojanovice, 2010. Autor: KMA: Kamil Mrva, Martin Jan Rosa, spolupráce Marek Lukáš
Nejčerstvější silný osobní zážitek mám z návštěvy Mateřské školy ve Všetatech-Přívorech (architekti Prodesi/Domesi), která pro mě představuje příklad jak vytvářet zdravé, krásné a příjemné prostředí pro děti. Věřím, že prostor, ve kterém si dnes hrají, je do budoucna silně ovlivní a až vyrostou, nebudou chtít na práci a život nic míň dobrého.
obr.: Mateřská škola, realizovaná v minulém roce ve Všetatech-Přívorech, získala prvenství v hlasování odborné poroty v kategorii Moderní dřevostavby – realizace v soutěži Dřevěná stavba roku 2020. Foto: Lina Németh
Cely článek o vítězství MŠ Všetaty v soutěži Dřevěná stavba roku 2020
Jaká jsou přání do dalších let Salonu dřevostaveb?
Já jsem spíše kurátorsky a vizionářsky zaměřený člověk. Léta se věnuji organizaci výstav architektury a píšu na toto téma. Dále se věnuji tvorbě takzvaných živých zahrad a harmonickému soužití s přírodou. Přála bych si tedy, aby přibývalo lidí, kteří navrhli a postavili něco hezkého a zajímavého, ale rovněž odpovědného k planetě, a měli chuť se Salonu účastnit.
Myslím, že se Salon po patnácti letech stal skutečnou výkladní skříní oboru – jak s oblibou říká zakladatel Salonu a kolega architekt Pavel Horák. Pečlivě vybíráme to nejkreativnější, nejzajímavější a nejkomplexnější ze staveb, které nám architekti pošlou na výběr na Salon a do publikace Ročenka dřevostaveb.
Komentář architekta Pavla Horáka:
Ing. arch. Pavel Horák
zakladatel Salonu dřevostaveb
Salon dřevostaveb se již léta snaží otvírat nové dveře pro obor, kterému se věnuje. Jedny z takových dveří a velkým snem nás všech je, aby se dřevo více dostávalo i do dalších stavebních druhů a do větších projektů odpovídajícího měřítka.
Cíleně se tomuto tématu věnujeme a letos všechny kromě zahajovacího večera zveme také na páteční program ve VNITROBLOCKu, kde se od 13:00 uskuteční pásmo přednášek o úspěšně zrealizovaných projektech z několika zemí s navazující networkingovou akcí s názvem „Večer profesionálů".
Někdy mě mrzí, že se do Salonu nezapojují všichni kolegové, kteří se mají čím pochlubit. Jde nám přece o společnou věc – posouvat hranice krásy, užitečnosti a kvality dřevostaveb kupředu.
S Pavlem Horákem vnímáme naši přehlídku po 15 letech jako hodnotný projekt a fenomén, který prezentuje celý obor kvalitní architektury ze dřeva v Čechách i na Slovensku, a bylo by skvělé, abychom jako odborná veřejnost dál více spojovali síly.
Přejeme si také, aby tento projekt více oslovil laickou veřejnost a abychom společně s budoucími investory a seriózními, fundovanými staviteli a dodavateli rozvíjeli obor dál.
Speciálním cílem a přáním je, aby se celkový obzor a vnímání dřevostaveb rozšířilo z rodinných a víkendových domů na další typy staveb, které mohou mít velký celospolečenský přínos pro zlepšení prostředí na život lidí i na hospodářství a ekonomiku.
Naše lesy a dřevěná surovina jsou bohatství, o které bychom se měli více a lépe starat – z pohledu odpovědného a ekologického hospodaření, i využití dřevné suroviny v domácím zpracovatelském průmyslu.
Jak ukazují i přibývající příklady z celého světa, ze dřeva je dnes možné stavět úžasné budovy se zdravým prostředím uvnitř i navenek. Byla by škoda tento potenciál v našich zemích neužívat a nerozvíjet.
Děkuji za rozhovor.
Pozvánka na letošní událost Salonu dřevostaveb v pražském VNITROBLOCKu
Vaše komentáře (0)Nejnovější články v kategorii “Aktuálně”
-
Markéta Zimová: Ruce od hlíny a v srdci oheň
Hlína je jeden z nejstarších stavebních materiálů vůbec. Je tak samozřejmá a všudypřítomná, že je snadné ji přehlédnout. Má své místo i v moderním stavebnictví? Jaké jsou její…
-
Letošní Den otevřených dřevostaveb opět přilákal téměř tisíc zájemců o dřevostavby
11. ročník tradičního Dne otevřených dřevostaveb letos opět pořádala Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD). Potěšilo nás, že zájem o moderní bydlení ve dřevostavbách…
-
Český soběstačný dům aneb první solární kniha na světě právě vychází!
Patříte mezi ty, kterým záleží na tom, jakou stopu za sebou na planetě Zemi zanechají? Milujete přírodu a slovo udržitelnost vám není cizí? Pak dávejte pozor! Nová a unikátní kniha…
I starý dům může být úsporný! Využijte program Oprav dům po babičce